Přeskočit na obsah

Heinrich Mann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heinrich Mann
Narození27. března 1871
Lübeck
Úmrtí11. března 1950 (ve věku 78 let)
Santa Monica
Místo pohřbeníDorotheenstädtischer Friedhof
Povoláníspisovatel, básník, romanopisec, esejista, scenárista, životopisec, autor autobiografie, prozaik, dramatik a překladatel
Alma materUniverzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Témataliterární tvorba, poezie, drama, překlad, ilustrace, žurnalistika a próza
Významná dílaProfesor Neřád,
Poddaný,
Mládí krále Jindřicha IV.,
Zrání krále Jindřicha IV.
OceněníNárodní cena Německé demokratické republiky
Manžel(ka)Maria Kanová (1912–1930)
Nelly Kröger (1939–1944)
DětiLeonie Mann-Aškenazy[1]
RodičeThomas Johann Heinrich Mann[1] a Julia da Silva-Bruhnsová[1]
PříbuzníCarla Mannová[1], Julia Löhrová[1], Thomas Mann[1] a Viktor Mann[1] (sourozenci)
Jindřich Mann (vnuk)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luiz Heinrich Mann (27. března 1871, Lübeck12. března 1950, Santa Monica, Kalifornie, USA) byl německý spisovatel,[2] bratr Thomase Manna a strýc několika významných osobností. Leonie, jediná dcera Luize Heinricha Manna, byla provdána za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho.

Studoval v Berlíně a Mnichově. Roku 1915 napsal pro časopis Die weißen Blätter esej, kde odsoudil válku a postavil se za demokracii (toto vedlo k roztržce mezi ním a jeho bratrem). Roku 1933 byl vyloučen z Pruské akademie umění a jeho knihy byly nacisty zakázány a ničeny, téhož roku (1933) emigroval do Francie.

V roce 1935 získal československé státní občanství.[3] Domovské právo mu udělilo město Proseč, když ho předtím odmítla radnice Liberce.[4] Od roku 1940 žil v USA, kde i zemřel. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky převezeny z USA do Prahy, a odtud po 10 letech do NDR. Heinrich Mann byl velice aktivní v antinacistickém hnutí – účastnil se mnoha protinacistických akcí (kongresů, konferencí, atp.). Roku 1949 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nikdy nevrátil.

Hrob Heinricha Manna na Dorotheenstadtském hřbitově v Berlíně

Počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem, jeho pozdější tvorba byla ovlivněna expresionismem, ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu.

  • Haltlos (1891)
  • In einer Familie (1894)
  • Das Wunderbare und andere Novellen (1897)
  • Ein Verbrechen und andere Geschichten (1898)
  • V zemi hojnosti (Im Schlaraffenland, 1900)
    • protest proti vztahu (provázanosti s politikou) společnosti k umění
  • Bohyně, aneb, Tři romány vévodkyně z Assy (Die Göttinnen oder Die drei Romane der Herzogin von Assy, 1903)
    • trilogie
  • Honba za láskou (Die Jagd nach Liebe, 1903)
  • Flöten und Dolche (1905)
  • Pippo Spano (Pippo Spano, 1905)
  • Profesor Neřád (Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen, též Der Blaue Engel, 1905)
    • zfilmováno pod názvem Modrý anděl
    • román o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi – Unratovi
  • Stürmische Morgen (1906)
  • Mnais und Ginevra (1906)
  • Zwischen den Rassen (1907)
  • Malé město (Die kleine Stadt, 1909)
  • Die Rückkehr vom Hades (1911)
  • Chudáci (Die Armen, 1917).
  • Poddaný (Der Untertan, 1918)
    • ostře zesměšnil maloměšťáctví, považuje ho za základ přednacistické doby a následného vývoje k nacismu
  • Die Ehrgeizige (1920)
  • Vereinigte Staaten von Europa (1924)
  • Hlava (Der Kopf, 1925)
  • Eugénie oder Die Bürgerzeit. 1928.
  • Velká věc (Die große Sache, 1930)
  • Ein ernstes Leben (1932)
  • Der Haß, deutsche Geschichte (1933)
  • Mládí krále Jindřicha IV. (Die Jugend des Königs Henri Quatre, 1935)
  • Zrání krále Jindřicha IV. (Die Vollendung des Königs Henri Quatre, 1938)
    • historická alegorie nacistického Německa
  • Lidice (1942)
    • protest proti nacistickému vyvraždění Lidic, napsán bez znalosti reality, česká emigrace ho přijala nepříznivě, do češtiny dodnes nepřeložen
  • Die traurige Geschichte von Friedrich dem Großen. Fragment zu einem aufklärerisch-historischen Dialogroman (1948)
  • Der Atem (1949)
  • Geist und Tat (1910–18)
  • Ein Zeitalter wird besichtigt (1946)

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e f g Kindred Britain.
  2. Heinrich Mann, German writer – Encyclopaedia Britannica.
  3. Magazín - MANNOVÉ – ČESKÁ HISTORIE: K československému občanství Heinricha a Thomase Manna. - Goethe-Institut Tschechien. www.goethe.de [online]. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. 
  4. Proseč uděluje domovské právo Thomasi Mannovi. Fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  5. MANN, Heinrich. Novelly [online]. Praha: J. Otto, 1906 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  6. MANN, Heinrich. Pippo Spano a jiné novelly [online]. Praha: J. Otto, 1915 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  7. MANN, Heinrich. Hlava, sv. 1 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  8. MANN, Heinrich. Hlava, sv. 2 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  9. MANN, Heinrich. Hlava, sv. 3 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  10. MANN, Heinrich. Chudáci [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  11. MANN, Heinrich. Poddaný [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  12. MANN, Heinrich. Neznámý [online]. Praha: Adolf Synek, 1931 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  13. MANN, Heinrich. Mládí krále Jindřicha Čtvrtého [online]. Praha: Družstevní práce, 1950 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • REICH-RANICKI, Marcel. Mannovi: Thomas Mann a jeho rodina. Vyd. 1. Jinočany: H & H Vyšehradská, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7319-097-2. [O Heinrichu Mannovi viz str. 133–183.]
  • LEFÈVRE, Frédéric. Rozhovor s Heinrichem Mannem. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 5, čís. 32, s. 405. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]